Notebook se během poslední dekády stal prakticky synonymem pro počítač. Málokdo si dnes s výjimkou hráčů pořizuje klasické stolní PC. Notebook má totiž nespornou výhodu ve své přenositelnosti – můžete si ho nosit v batohu do školy, odvezete si ho na chatu, a pokud potřebujete pracovat i doma, na laptopu můžete pokračovat z místa, kde jste v kanceláři skončili.
Výhody přenosného počítače však oceníte, i kdyby notebook nikdy neopustil váš dům. Představte si jen, jak se s notebookem položíte na gauči a pustíte si po práci seriál… Zároveň však můžete fotky z výletů protřídit už na dovolené a poznámky ze školy budete mít vždy kompletní a na jednom místě. Něco takového dříve nebylo možné, po rozšíření bezdrátových sítí Wi-Fi je však notebook vstupenkou do digitálního světa pohodlí.

Levný univerzální notebook

Očekáváte-li od notebooku pomoc jen v základních potřebách, jako je brouzdání po internetu, sledování zpravodajství nebo komunikace po sociálních sítích, pravděpodobně nebudete chtít moc utrácet. Levný notebook, který zastoupí i stolní počítač, přitom seženete i pod 10 000 Kč! Byla by však chyba řídit se jen cenou. Všímejte si proto kvality provedení, hmotnosti nebo rozvržení klávesnice.

Výkon levných notebooků je velmi podobný a na základní využití stačí. Ani s jinou velikostí displeje, než je standardních 15,6″, se často nesetkáte. O to více pozornosti byste měli věnovat možnostem rozšíření. Tři porty USB jsou minimem, HDMI vstup využijí fanoušci seriálů a asi nikdo neodmítne numerickou klávesnici.

Do školy pro studenty

Studenti mají specifické potřeby. Hledají levný, lehký a tenký notebook, který vydrží denní nošení. Tyto podmínky se vzájemně vylučují, do školy je proto ideální kompromis, při jehož výběru hrají významnou roli i na první pohled drobné detaily.

Pokud je cesta do školy krátká, má smysl i 17″ notebook, největší oblibu však sklízí kompaktnější laptopy s úhlopříčkou 13 až 15,6″, které často nahradí i stolní počítač. Klíčová je hmotnost, odolnost a ergonomická (numerická) klávesnice. Naopak výkon je otázkou prestiže, a pokud to se studiem myslíte vážně, vyvarujte se silných počítačů – jejich potenciál vás bude od učení leda zdržovat. S cenou se budete pohybovat většinou okolo 15 000 Kč.

Ultrabooky

Označení ultrabook původně označovalo úzce specializovanou kategorii luxusních notebooků, jejichž poznávacím znamením bylo použití úsporných procesorů Intel, rychlých SSD disků a baterií s výdrží přes 5 hodin zabudovaných do šasi tenkého méně než 21 mm. Postupem času se z ultrabooků staly prostě jen tenké notebooky s vysokou mobilitou, které se vyznačují kompaktními rozměry, absencí DVD mechaniky a vysokým výkonem.

Využije je každý, kdo musí nosit notebook na zádech každý den, nehledá kompromisy a je ochotný zaplatit adekvátní cenu. Právě u těchto počítačů nejčastěji najdete procesory Intel Core M, čemuž odpovídá i cena nejčastěji mezi 20 a 30 000 Kč.

Konvertibly alias „dva v jednom“

S rozmachem tabletů se na trhu objevila nová třída notebooků, tzv. konvertibilní notebooky. Některé poznáte na první pohled konstrukcí, která umožňuje displej různě otáčet, naklápět nebo úplně oddělit a používat samostatně, jiné vypadají jako běžný notebook. Spojujícím atributem je dotykový displej a je jedno, jestli výrobce nazve takové zařízení 2v1 nebo konvertibl – ve všech případech se jedná o malý a lehký počítač, který dokáže to, co tablet i notebook.

Výhody konstrukce byste jistě sami vymysleli: nepotřebujete připojovat myš, ovládání je díky gestům rychlejší a mnoho těžkopádných aplikací pro stolní počítače dokážete nahradit jejich odlehčenou mobilní verzí.

Cenové rozpětí hybridních notebooků je široké, protože pokrývá jak náhrady tabletů, tak výkonné multimediální stroje.

Herní a výkonné notebooky

Propojit výhody notebooků a herních počítačů je obtížné, ne však nemožné. Základem je schopnost provozu na baterii a obrovský výkon, zvláště v oblasti grafiky a zpracování multimédií. Takový potenciál však vyžaduje výkonné chlazení, které si řekne o více místa, než byste u laptopů čekali. Proto jsou jen zřídka herní a výkonné notebooky určeny k dennímu nošení, počítá se spíše s provozem na jednom místě a občasným transportem.

Tomu odpovídají i proporce. Klasický notebook určený k videohrám má 17″ i větší displej s vysokým rozlišením, dedikovanou grafiku(samostatnou grafickou kartu oddělenou od procesoru) a výkonný procesor podporovaný vysokou kapacitou operační paměti. Často v konfiguraci najdete i SSD disk, který dokáže zrychlit start systému na několik vteřin. Přesto, pokud uvažujete o hraní za rozumnou cenu, PC je použitelnějším řešením.

Pokud chcete v této kategorii ušetřit, získáte multimediální počítač s potenciálem na běh středně náročných her.

 

Jak vypadá typický notebook?

Nejlevnější notebook:
– 15,6″ displej s HD rozlišením, procesor Intel Pentium, nebo Celeron, 4 GB RAM a 500 GB na pevném disku

Notebook pro studenta:
– 12″ zařízení 2v1 s dotykovým displejem, procesorem Intel Core i3, 4 GB RAM a hybridním nebo SSD diskem, dlouhá výdrž

Notebook pro manažera:
– 14″ notebook nebo 2v1 s Full HD rozlišením, procesor Intel Core i5 nebo Core M, 8 GB RAM a SSD nebo hybridní disk, hmotnost pod 1,5 kg

Notebook jako náhrada za PC:
– 17″ notebook, procesor Intel Core i5 nebo AMD A10, diskrétní grafika AMD nebo NVIDIA, 8 GB RAM, disk 1 TB, vyšší hmotnost nevadí

Notebook pro náročnou práci a hraní her:
– 17″ displej s Full HD rozlišením, procesor Intel Core i7, diskrétní grafika AMD nebo NVIDIA, 16 GB RAM a víc, SSD + klasický harddisk, nižší výdrž není překážkou

Jak rozumět hardwaru notebooků?

Asi neexistuje odvětví, které by se vyvíjelo rychleji, než elektronika. V případě výběru notebooků je proto pro laika velmi těžké se zorientovat ve spoustě udávaných parametrů. Je čtyřjádro lepší, než jádra dvě? Jak to, že už nerostou frekvence? A co grafika? Pokusíme se vám základní otázky zodpovědět lidskou řečí.

Procesor: výkon především

Procesor je nejdůležitější součástkou notebooku – právě od něj se totiž odvíjí tři čtvrtiny toho, co souhrnně označujeme jako výkon. Základní volba mezi značkami Intel a AMD byla zodpovězena poptávkou. AMD najdete jen u minima modelů. Označují se např. A10, A8 apod., přičemž vyšší číslo značí i vyšší výkon, kdy nejrychlejší A10 odpovídá přibližně protějšku Intel Core i5. Maličko stranou stojí řada AMD FX, která se soustředí na vyvážení výkonu ke spotřebě.

Ústup konkurence naopak povzbudil Intel. Jeho procesory se rovněž řadí do několika tříd, ze kterých vychází větve „levobočků“:

  • Intel Celeron a Intel Pentium jsou procesory určené těm nejméně náročným uživatelům. Textový editor zvládnou, YouTube taky, ale pořád mějte na paměti, že cena je jejich hlavní výhodou.
  • Intel Core i3 jsou chápány jako stabilní základ, který postačí většině uživatelů na práci i zábavu.
  • Intel Core i5 jsou procesory pro náročnější. Pokud nepoužíváte jiný počítač, než notebook, neměli byste se pohybovat pod touto třídou.
  • Intel Core i7 je nejvyšší kategorie procesorů Intel, která má potenciál oslovit i ty nejnáročnější.
  • Intel Core M reprezentují snahu snížit spotřebu energie při zachování výkonu. Toho je dosaženo minimálním tepelným vyzařováním, někdy až do extrému, kdy není potřeba chladicí ventilátor.
  • Intel Atom jsou procesory do kompaktní elektroniky. Najdete je v telefonech, tabletech i některých noteboocích. Jejich cílem je minimální spotřeba, výkon proto není nijak závratný. Pro snazší orientaci se u nich zavádí značení x3, x5 a x7 odpovídající adekvátním třídám u řady Core.

Bohužel ani tímto seznamem výběr nekončí. Za prvé je dobré všímat si nenápadného písmenka v označení procesoru. Např. Intel Core i5-5200U. U značí procesor se sníženým výkonem a spotřebou, M je základní řada, Q symbolizuje čtyřjádrové procesory. Spolu s procesorem si však u notebooků bez dedikované grafické karty vybíráte i akcelerátor videa. Zde však platí jednoduché pravidlo, že novější čip je výkonnější cca o 20 %. Nejlépe si proto stojí generace procesorů Intel Skylake, za kterou následuje Haswell a Sandy Bridge s několika menšími mezikroky.

Operační paměť: Kolik RAM budu potřebovat?

Oproti výběru procesoru je počítání operační paměti triviální. 4 GB jsou minimem, 8 GB řešením s perspektivou na pár let dopředu. Skutečně luxusní notebooky mají i větší kapacitu RAM nebo používají rychlejší paměti DDR4, opačným extrémem jsou levné nebo kompaktní stroje, kterým na základní provoz podobný tabletu stačí 2 GB RAMky.

Pevný disk: Kam ukládat data?

K ukládání dokumentů, obrázků, programů i čehokoli jiného slouží pevný disk. U současných notebooků najdete dva typy. Rychlejší, dražší a menší variantou jsou tzv. SSD na bázi flash pamětí, nižší cenou za gigabyte se pak vyznačují klasické HDD. Z SSD sice operační systém nastartuje během několika vteřin, ale s místem budete muset šetřit.

Pokud zvolíte variantu SSD, 128 GB je minimem, u běžných pevných disků najdete hodnoty nad 500 GB – zde záleží jen na vás, zda využijete celou kapacitu, nebo raději budete šetřit. Mějte však na paměti, že dvojnásob velký disk nebude stát dvojnásobek ceny.

Displej: Jak velký? A co rozlišení?

Displej je kritickou součástí notebooku, odvíjí se od něj nejen celková velikost zařízení, ale i potřebný výkon. Vyšší rozlišení si řekne i o vyšší výkon, na druhou stranu bude na takovou obrazovku příjemnější pohled, vejde se na ni více informací a texty budou vyhlazenější.

Nejčastěji potkáte kombinace úhlopříčky 15,6″ s rozlišením 1366×768 pixelů. To není málo, ale ni moc, níž byste neměli jít ani na menších displejích. I v této velikostní třídě se ale často setkáte s Full HD rozlišením (1920×1080 px), na které se kouká velmi příjemně. Třetím nejrozšířenějším rozlišením je síť 1600×900 obrazových bodů, typická pro 17″ notebooky.

Jednoduché je pak rozhodování, zda displej matný, nebo lesklý. Matné LCD má méně výrazné barvy a vyšší čitelnost venku, pro lesklé obrazovky platí živější barvy a horší čitelnost na slunci. Více času při rozhodování věnujte spíše otázce, zda by obrazovka měla být dotyková.

Grafická karta: Nutnost pro média

Mnoho notebooků se prezentuje jako herní či multimediální. Ve většině případů to značí, že počítač používá kromě grafického akcelerátoru v procesoru ještě samostatnou grafickou kartu. Toto řešení má několik výhod i nevýhod. Očekávaným benefitem je zvýšení výkonu ve hrách nebo při zpracování grafiky. Bohužel, ač mobilní grafické karty výkonově své stolní protějšky dotahují, na skutečné hraní v detailech na maximu jsou vůči PC stále v nevýhodě. Opravdový herní notebook tak často identifikujete podle vysoké ceny.

Koukejte i mimo parametry

Třeba na chlazení se často zapomíná…

Hodí se neporovnávat notebooky jen jejich měřitelnými parametry. Vyzkoušejte si na našich prodejnách třeba stisk a rozložení klávesnice, pevnost víka kryjícího displej nebo umístění touchpadu. Právě u nejlevnějších notebooků jsou v těchto kvalitách podstatné rozdíly.

Podle vašich potřeb by se měly odvíjet i požadavky na výdrž provozu na baterii. S ultrabooky zvládnete celý pracovní den, u herních mašin budete za dvě hodinky rádi. Někdo vyžaduje rychlý konektor USB 3.0 pro připojení třeba externímu disku, jinému stačí VGA port k projektoru, třetí člověk se neobejde bez HDMI. S rostoucím využitím Wi-Fi a Bluetooth lze některé konektory nahradit bezdrátovými technologiemi, pro objemné toky však bývá fyzický transport upřednostňovaný.

Pokud jste si už vybrali pár nadějných kandidátů, zaměřte se na výbavu. Bude se vám hodit čtečka paměťových karet? Využijete podsvícenou klávesnici? Potřebujete DVD mechaniku, nebo upřednostníte nižší hmotnost? Máte zájem o dokovací stanici?

Notebooky jsou neuvěřitelně variabilní zařízení a pokud si netroufáte na výběr sami, nebojte se zeptat – je to výhodnější, než utratit peníze za stroj, se kterým nebudete spokojeni.